.. jsou pryč. Zmizí beze stopy. Už si na ně vzpomenete jen díky zapomenutým fotografiím v telefonu či jménu v kalendáři, které jim ani nepatří. Smáli jste se s nimi, brečeli jim v náručí. Jejich přátelství se ztratilo se dny dávno minulými. Jako vločky se rozplynulo a zmizelo v nedohlednu. Dali jste jim svá oblíbená místa, ochutnali vaše oblíbená jídla a do srdce se vryla jejich jména. Nikdo vám nemůže vzít vzpomínky na ně ani oni sami. Vytrhnout se z vašeho života chtěli pouze z vlastní vůle, nikdo je nenutil. Avšak i vy jste srab, pokud jste je nechal odejít. Jako ten poslední listopadový lísteček, tak odpadnou i vzpomínky na časy, kterým už odjel vlak. Nahradí je ty nové, krásné, které si už za žádnou cenu nenecháte vzít. Nakonec jim i poděkujete, těm co zmizeli bez rozloučení, za to, že vás nechali žít něco nového, šťastného. S úsměvem na tváři dočítáte až do poslední tečky a jediná myšlenka nesměřuje k minulosti, ale šťastné budoucnosti.
Krásný ... :)
OdpovědětVymazat