Malej Ježíšek, kreditka bulimička a medvěd v košili

Tak jo!

Medvěd v košili

Medvěd je spíš pod košilí, než v košili, ale nějak jsem ten název musela zpestřit. Koukám tu na něj, jak se válí na posteli, u radiátoru, přikrytý mojí modrou košilí a myslí si svoje. Ta plyšová obří věc, zabírající mi čtvrtinu postele. Dokonce nahrazuje polštář, který jsem, už ani nevím kdy, vyhodila. 

Nebavil mě. Bolelo mě z něj za krkem a to je přeci jasný důvod se ho zbavit. Tedy kdybych nedostala k narozeninám obřího medvěda, co mi teď spí pod košilí, asi bych to neudělala, ale teď tu postě, ten zpropadený polštář není. Medvěd leží. Opřenou hlavu o oslíka a zírá. Zírá na mě těma svýma velkýma očima a myslí si, určitě něco sprostého, ve své chlupaťoučké hlavince.

Kreditka bulimička

Je před Vánoci. Přesněji přesně měsíc před Vánoci. V obchodech je výzdoba, předraženo a přeplněno. Marketingové agentury mají fůru práce s vymýšlení smrčkových reklam a lidé hrají nějakou podivnou hru s tím, kdo toho nakoupí víc a dokonce za víc. 

Haha. Blbci. 

Chytří a s kreditkou vyždímanou si počkají na povánoční slevy a už teď rodině oznamují, že pošta se určitě zpozdí a tak dostanou dárky po Vánocích.

Malej Ježíšek

Jako každý rok je tu otázka ležící v každých dětských očích. Jak sakra to miminko donese všem ty dárky? A kde je sakra vezme, když obchoďák už vybílili mamka s taťkou? 

Je to těžký život být miminko Ježíšek. No třeba letos přijde Santa. Zabloudí k nám už o den dřív než do Ameriky, nechá nám tu pár amerických dárků a poletí.