A tak šli. Už ani nevěděli kam. Jen dál noha nohu minula.
Byli unaveni, ale pořád kráčeli, vedli sebe. Měli mnoho společného, ale vlastně
nic.
Podobné oblečení, podobné rysy. Mluvili stejnou řečí a
kupovali si stejné věci.
Stále jdou. Stále jdou.
Tou cestou a neví kam. Jen to, že jsou spolu, je pohání
kupředu.
Noha nohu mine.
Bez rozmyšlení zahýbají na rozcestí.
Ti dva beznadějně
zamilovaní blázni.
Žádné komentáře:
Okomentovat