Tak jo!
Medvěd je spíš pod košilí, než v košili, ale nějak jsem
ten název musela zpestřit. Koukám tu na něj, jak se válí na posteli, u
radiátoru, přikrytý mojí modrou košilí a myslí si svoje. Ta plyšová obří věc,
zabírající mi čtvrtinu postele. Dokonce nahrazuje polštář, který jsem, už ani
nevím kdy, vyhodila.
Nebavil mě. Bolelo mě z něj za krkem a to je přeci
jasný důvod se ho zbavit. Tedy kdybych nedostala k narozeninám obřího medvěda,
co mi teď spí pod košilí, asi bych to neudělala, ale teď tu postě, ten zpropadený
polštář není. Medvěd leží. Opřenou hlavu o oslíka a zírá. Zírá na mě těma svýma
velkýma očima a myslí si, určitě něco sprostého, ve své chlupaťoučké hlavince.
Kreditka bulimička
Je před Vánoci. Přesněji přesně měsíc před Vánoci. V obchodech
je výzdoba, předraženo a přeplněno. Marketingové agentury mají fůru práce s vymýšlení
smrčkových reklam a lidé hrají nějakou podivnou hru s tím, kdo toho
nakoupí víc a dokonce za víc.
Haha. Blbci.
Chytří a s kreditkou vyždímanou
si počkají na povánoční slevy a už teď rodině oznamují, že pošta se určitě zpozdí
a tak dostanou dárky po Vánocích.
Malej Ježíšek
Jako každý rok je tu otázka ležící v každých dětských očích.
Jak sakra to miminko donese všem ty dárky? A kde je sakra vezme, když obchoďák
už vybílili mamka s taťkou?
Je to
těžký život být miminko Ježíšek. No třeba letos přijde Santa. Zabloudí k nám
už o den dřív než do Ameriky, nechá nám tu pár amerických dárků a poletí.
Ten příběh s medvídkem se mě moc líbí.
OdpovědětVymazatPS: Proč mě nejde na G+ komentovat tvoje fotky atd?